Cenná středověká sakrální stavba z doby po polovině 15. století s mladší částí lodi a věží je ohraničená ohradní zdí a oplocením a doplněná schodištěm. Celek je hodnotným dokladem historie Račiněvsi a zároveň výrazným urbanistickým prvkem jejího středu.
První písemná zmínka o kostelu v Račiněvsi pochází z roku 1352, avšak dnešní kostel je mladší. Určení jeho stavební historie je za současného stupně poznání dosti obtížné. V literatuře se obvykle uvádí, že pochází z poslední čtvrtiny 14. či 15. století. Situaci učinila poměrně nepřehlednou mimo jiné gotizující úprava, k níž došlo v roce 1624 za Bohuchvala z Adlaru. Nejstarší částí kostela je jádro lodi, která byla později prodloužena směrem na východ o jednu okenní osu a přibyl presbytář se sakristií. Důležitým pramenem pro datování tohoto rozšíření o východní partii je klenba presbytáře, provedená se vzorcem čtyřcípé hvězdy složené ze středního kosočtverce a navazujících trojúhelných cípů. Takový způsob zaklenutí se u nás vyskytuje poprvé až v období po polovině 15. století, tedy po husitských válkách. V té době však zřejmě nebyla klenba plně vyzdvižena, čemuž napovídají dochované interiérové omítky nad rubem klenby po vnitřním obvodu, signalizující dřívější existenci rovného stropu. Dokončení zaklenutí presbytáře tak patrně bylo provedeno až v rámci zmíněné gotizující úpravy. Dnešní presbytář pravděpodobně neobsahuje části svého předchůdce a lze tak s velkou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že presbytář, obvodové zdi sakristie a východní čtvrtina lodi vznikly v době po husitských válkách. V rámci této stavební činnosti byl patrně osazen jižní portál lodi, který lze datovat do přelomu 50. a 60. let 15. století. Věž a západní čtvrtina lodi vznikly velmi pravděpodobně za úprav iniciovaných Bohuchvalem z Adlaru.
Zdroj: pamatkovykatalog.cz
