Jednolodní kostel s krátkým pravoúhlým presbytářem a postranními drobnými kaplemi. Hlavní průčelí s bohatými pilastry a s křídlovým štítem je opatřeno kamennou výzdobou a sochou sv. Kateřiny ve vrcholu. Průčelí otevřena termálními a kasulovými okny.
Pravděpodobné dokončení stavby barokního kostela svaté Kateřiny je datován k roku 1703, tedy k roku zaznamenanému v chronogramu nad vstupním portálem. Jako o možném autorovi návrhu, podle něhož byla tato sakrální stavba vystavěna, je uvažováno o litoměřickém architektovi Octavianu Broggiovi. Kostel vyrostl na místě staršího, který byl v roce 1702 kvůli nedostatečné kapacitě zbořen a na náklady doksanského kláštera znovu vystavěn. Dle publikace Bohumila Matějky, Soupis památek, 04. politický okres roudnický, I. díl, Praha 1898, s. 14 cit.: „Kostel sv. Kateřiny, farní, r. 1703 zbudovaný od doksanského praelata Bruna Kunovského na místě staršího z r. 1591…“. Kostel byl několikrát vykraden a postupně začal chátrat, v posledních letech proběhly částečné opravy.
Kostel svaté Kateřiny je významným dokladem barokního stavitelství a venkovské sakrální architektury 18. století. Zároveň patří k hmotným pramenům poznání řemeslného umu, architektury i estetického vnímání v době novověku. Díky tomu, že od svého vzniku neprošel výraznější přestavbou, zachovává si svou autenticitu nejen vzhledovou, ale i materiálovou.
zdroj: pamatkovykatalog.cz
